Gran Turismo

První Gran Turismo vyšlo po pěti letech vývoje 23. prosince roku 1997 ve verzi pro první PlayStation. V tento den se však hry dočkali pouze hráči v Japonsku. Do Evropy, Spojených států a na ostatní trhy se hra podívala až v květnu roku 1998. Už první prodejní čísla z japonského trhu ale naznačovala, že si nová značka i přes své na první pohled úzké zaměření vede nadmíru dobře. Jenom do poloviny roku 1998 si první Gran Turismo našlo cestu k více než milionu hráčů. Neméně úspěšný start titul zaznamenal i v ostatních částech světa. Ve Spojených státech se s více než 1,4 miliony prodanými kopiemi jednalo o nejprodávanější hru roku 1998 pro první PlayStation. Vysoká prodejní čísla si hra přitom dokázala udržet i v následujících letech. Výsledkem bylo celkem 10,85 milionu prodaných kopií.

To vše na první generaci konzole PlayStation, což je i dnešní optikou obdivuhodný úspěch. Ostatně žádná jiná hra nedokázala na PS1 prodat více kopií. Od čistě závodní hry navíc s přízviskem "real driving simulator" by asi málokdo očekával, že se stane na mnoho let pomyslnou výkladní skříní PlayStationu a sérií, která výrazně přispěje k úspěchu zejména prvních dvou konzolových generací od Sony. Velkou zásluhou na tom samozřejmě měli především vývojáři ze studia Polyphony Digital v čele s Kazunori Jamaučim, jehož láska k automobilům a závodům je pověstná a dobře hmatatelná v každém díle série. Právě tomuto slavnému vývojáři a jeho týmu se budeme speciálně věnovat v samostatném speciálu, který vyjde v brzké době.

Čím ale dokázalo Gran Turismo 1 oslovit takové množství hráčů? Rozhodně to nebylo zapříčiněno nedostatkem konkurence. V letech 1997 a 1998 vyšly hry jako Need for Speed III: Hot Pursuit, Test Drive 5, TOCA Touring Car Championship nebo Colin McRae Rally. Už na první pohled však Gran Turismo konkurenci naprosto deklasovalo počtem licencovaných aut. Zmíněný Test Drive například obsahoval 28 vozidel. Need for Speed v závislosti na platformě pouze něco přes 10 aut. První Gran Turismo se naproti tomu vytasilo s garáží čítající nejméně 140 kousků (přesný počet se kvůli odlišným regionálním verzím obtížně určuje). Je nutné poznamenat, že do tohoto čísla jsou započítávány i různé výkonnostní varianty identického modelu, takže reálný počet je o něco nižší.

Zejména první díl obsahoval až na několik výjimek převážně auta od japonských výrobců. Nadvláda modelů značek jako Toyota, Nissan nebo Honda ale byla dobře patrná i v pozdějších dílech série. Vývojáři však svou převahu v počtu aut očividně chtěli minimálně na papíře ještě umocnit Na zadní straně fyzických edic jste si tak mohli přečíst, že hra nabízí dokonce 290 vozidel. Do tohoto čísla se však počítaly i různé barevné varianty jinak identických aut, takže tato informace němá příliš reálný základ. Nejednoho hráče ale mohl na svou dobu těžko představitelný počet vozidel jistě zaujmout a přemluvit ke koupi.

Koncem devadesátých let šlo každopádně o impozantní číslo, kterému se konkurence nemohla rovnat. Početný vozový park doplnilo 11 tratí. Všechny byly sice smyšlené, ale většina z nich získala u hráčů až kultovní status a objevila i v pozdějších dílech. Okruhy jako Trial Mountain, High Speed Ring nebo Grand Valley Speedway by proto každý opravdový fanoušek série už mohl jezdit poslepu. První Gran Turismo však rozhodně neuspělo jenom díky velkému množství vozidel a originálně zpracovaným okruhům.

Hra dokázala zaujmout i svou audiovizuální stránkou. Vývojáři například kladli důraz na zvuky aut, které se snažili co nejvíce přiblížit reálné předloze. Celkový příklon k simulaci byl znát i na jízdním a fyzikálním modelu. Každé auto nabízelo odlišné jízdní vlastnosti i výkon. Hráči si proto museli projít určitým procesem učení a zvykání si na různé druhy aut. Právě pro tyto účely vývojáři už pro první díl připravili režim licencí, který fingoval jako závodní autoškola a později se stal nedílnou součástí série.

To stejné se dá říct o robustním režimu GT, který fungoval jako kariéra, v níž jste si postupně kupovali auta a jezdili nespočet různých závodů a šampionátů. Už první díl nabízel bohaté v možnosti v oblasti výkonnostních úprav jednotlivých aut. Vylepšovat jste mohli vše od motoru a převodovky až po brzy a pneumatiky. I v tomto směru tedy bylo první Gran Turismo na svou dobu nesmírně propracovaným titulem. Už tak bohatou obsahovou nabídku navíc doplňoval multiplayer ve formě split-screenu nebo možnost prohlédnout si efektně sestříhaný záznam z právě dokončeného závodu. Funkce dnes dobře známá jako replay nebyla v době vydání GT1 rozhodně běžnou záležitostí.